Podle informace Ministerstva pro místní rozvoj z počátku dubna bude možné další tři roky podávat projekty postaru. Nový stavební zákon a související vyhlášky počítají s přechodným obdobím až do 30. 6. 2027.

Dne 2. dubna letošního vydal úřad ombudsmana ČR tiskovou zprávu, v níž konstatuje, že stavbu lze užívat jen k povolenému účelu. Jde o řešení stížnosti obyvatel domu na byty využívané ke krátkodobému ubytování. Tím potvrdil již vydaná stanoviska některých měst či městských částí. V tomto případě stěžovateli vadilo, že sousední dva byty určené k trvalému bydlení využívají krátkodobě rekreanti. Nesouhlasil s tím, že úřady dostatečně nezasáhly a obrátil se proto na ombudsmana. Ten prošetřil postup stavebního a krajského úřadu a vydal stanovisko, že stavbu lze užívat jen k povolenému účelu.

Dostupnost bydlení měříme od ledna 2009. Data, která pro tento projekt potřebujeme mají tři parametry: první – cena bytů, druhý – čistý příjem domácnosti, třetí – cenová hladina hypotéky, průměrná úroková sazba. V lednu 2009 dosahoval index dostupnosti bydlení 50,9 %, tedy domácnost vydala na bydlení v průměrném bytě více než polovinu svých čistých příjmů. Úroková sazba hypoték byla 5,62 % a cena bytu 2,11 mil. Kč. Tato hodnota 50,9 % zůstávala více než 12 let nepřekonána, až v květnu 2021 začal index růst nad hodnotu 50 %. To už byt stál 4,4 milionu a sazba hypotéky činila 2,31 %.

Zdědili jste byt nebo jste ho koupili na investici a teď přemýšlíte, zda a do jaké míry ho pro nájemníky zařídit. Anebo raději ocení, když zůstane bez vybavení? Na první pohled se může zdát, že na tuto otázku neexistuje jasná odpověď. Každý nájemník chce přece něco jiného. My vás však vyvedeme z omylu.

Jak jsme již psali, v případě koupě nemovitosti na hypotéku banky požadují zástavu kupovanou nemovitostí, případně nemovitostí jinou. Co ale vlastně je zástavní právo a jak je zakotveno v českém zákonodárství?

Byty zvláštního určení a jejich užití stanovuje občanský zákoník. Tyto byty byly součástí již minulého zákona a nyní jsou v podobných intencích uzákoněny také. Jejich zřizování a využití je obsaženo v občanském zákonu, zvláště v paragrafech 2300 a 2301.

Náklady na bydlení obecně představují nejvýznamnější položku spotřebních výdajů domácností. Zatímco průměrná evropská domácnost za bydlení včetně energií a dalších plateb v roce 2021 utratila 25 % svého rozpočtu, v Česku to bylo 28 %. Uvádí to studie, kterou v loňském roce zpracoval Sociologický ústav AV ČR pro Českou spořitelnu.

Stává se to, člověk zakoupí pozemek, nechá si vypracovat projekt pro rodinný dům, zažádá o stavební povolení – a pak je všechno jinak. Osobní poměry se často během několika měsíců či roku změní natolik, že stavba již nepřipadá v úvahu. Prodej stavebního pozemku i s projektem se proto dnes nabízí zcela běžně. Jaké to má výhody a jaká úskalí?

Starý stavební zákon vyžadoval pro běžné rodinné domy ohlášení stavebnímu úřadu. Jednalo se o „stavby pro bydlení a pro rodinnou rekreaci s jedním podzemním podlažím do hloubky 3 m a nejvýše s dvěma nadzemními podlažími a podkrovím“. Stavby pak bylo možné začít užívat na základě tzv. kolaudačního souhlasu. To již nyní neplatí. Nový stavební zákon vrátil „klasickou“ kolaudaci (resp. vydání kolaudačního rozhodnutí) i rodinným domům.

Pokud jste si právě pořídili apartmán, který bude sloužit nejen vám, ale hodláte jej také pronajímat, počítejte s tím, že zařízení musí sloužit širokému spektru budoucích obyvatel. Záleží také na tom, v jaké lokalitě se apartmán nachází. I tomu je třeba přizpůsobit jeho vybavení.

Stránky